Říjen 2010

Halloween!

31. října 2010 v 20:23 | Nazgúl |  Různé
Halloween se slaví převážně v USA, Kanadě, ve Velké Británii, v Irsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Slaví se 31. října. Nejčastěji chodí děti koledovat od domu k domu a jsou převlečené za nějaká strašidla. Děti mají takové říkadlo: "Koledu nebo vám něco provedu." nebo "Koledu nebo život."
K Halloweenu patří i dýně. Starší děti, nebo rodiče, vyřezávají do dýní oblíčeje. Obvykle se do nich dává svíčka. Vyřezané dýně lidé dávají za okna, nebo ke dveřím, když mají svůj dům. K Halloweenským znakům patří jak dýně, tak i čarodějky, duchové, černé kočky, košťata a oheň, příšery a kostlivci.


Enya

29. října 2010 v 12:35 | Nazgúl |  Hudba

Poslední dny

26. října 2010 v 21:06 | Nazgúl |  Názgúl
Vím, že jsem sem moc dlouho nepsala a opravdu mě to mrzí, ale neměla jsem moc času na to, psát články. Ale teď, když je poslední den před prázdninami, jsem si udělala trochu času na to, abych sem něco konečně napsala.
Určitě vás zajímá, co jsem mezitím dělala.
Myslím si, že jsem měla dny jako každý jiný člověk, který chodí do školy. Jelikož jsem byla nemocná, musela jsem dohánět látku a psala jsem pár testů. Testů bylo opravdu hodně. V pondělí jsem také psala pár testů a doufám, že dopadnou dobře.
Dnes jsem se trochu ulila ze školy. :-) Musela jsem na ortopedii.
Ráno jsem vstávala trochu později, protože jsem si zapomněla nařídit budík. S tátou jsme vyjeli do nemocnice kolem sedmé hodiny. Sice jsme tam byli jako první, ale čekali jsme tam asi tak tři hodiny. Hodinu nebo možná víc jsem čekala, než mě příjmou a pošlou na rentgen a další - asi spíš dvě hodiny - jsem čekala, než mě k tomu doktorovi znovu příjmou. Nakonec jsem ještě šla do školy. Přišla jsem tam zrovna, když byla hodina počítačů. Pak jsme měli ještě jednu hodinu, ale to není důležité.
Měli jsme odpolední přestávku a celý druhý stupeň byl venku.
Venku to nebylo zas tak dobré, neříkám, že to bylo špatné, ale nebavilo mě to tam tolik jako na tělocviku, o kterém vám taky napíšu.
Hned po odpoledním "klidu" jsme se šli převléknout na tělocvik. Protože deváté třídy a pár žáků ze sedmé třídy jeli do Prahy a naše třídní učitelka také, měli jsme na supl zástupce ředitele (všichni kluci mají zástupce ředitele na hodiny tělocvik). Vždy, když máme zástupce na tělocvik, tak hrajeme vybíjenou a tak nebyla ani tato hodina vyjímkou. Naštěstí jsme neměli ani rozcvičku a rovnou jsme hráli vybíjenou. Obávala jsem se, že jim to budu kazit a nebudu umět chytat a tak podobně, ale naštěstí jsem aspoň párkrát přehodila míč přes hřiště. :-D Ale to, co mě nejvíc potěšilo, bylo, že jsme hráli floorball !! Tuto hru jsem hrála poprvé v životě, a musím říct, že je opravdu zábavná. Tedy aspoň mě baví. Musím podotknout, že děvčat v naší třídě je opravdu málo, a to ještě některé holky necvičily a tak hrálo pouze pět dívek. Měly jsme jednoho kluka jako brankáře, ale jinak jsme hrály proti kluků a to byla dost velká přesila. My jsme nedaly žádnou branku, ani tu naši. Zato naši soupeři nám dali asi dvě branky. Nám to nevadilo. Hrály jsme to poprvé a všichni se učíme něčemu novému. Už se těším na další tělocvik.
P.S.
Všichni jste si všimli, že je podzim. To úžasné a nádherné počasí. Nejsou ta příšerná vedra, ale zase není úplně ta krutá zima. Já podzim mám hodně ráda, i když jsem si ho oblíbila teprve nedávno. Je to tak nádherné období, že ho nedokážu ani pořádně popsat, ale vy všichni víte, jak je krásné.

Nový design

16. října 2010 v 19:05 | Nazgúl |  Blog
Dnes jsem se konečně přemohla a pokusila jsem se na blog dát svůj nový design. Protože ještě neumím tolik pracovat s blogem, potřebovala jsem pomoc někoho, kdo je více vzběhlý, a tak jsem o pomoc nepožádala nikoho jiného než Clarett. Doufám, že se vám můj nový design líbí a svůj názor můžete vyjádřit v mé nové anketě.

Tarja Turunen v Praze 8.10. 2010

13. října 2010 v 13:50 | Nazgúl |  Hudba
Už je to pár dní ode dne, kdy Tarja Turunen navšívila Prahu. Já jsem měla to štěstí a mohla jsem tam jet. Sice jsem nenatočila žádné video, protože můj mobil není tak dobrý, ale myslím, že nebude vadit, když sem nedám to své.

Toto video si prosím doposlechněte až do konce, protože na konec je to nejlepší.

Dárek od Molly2190

11. října 2010 v 20:03 | Nazgúl |  Dárečky
Úžasný, nádherný a okouzlující dárek jsem dostala od Molly za SB. Nevím, kdo všechno Molly zná, ale je to moje spolužačka a kamarádka. Stejně jako Eliizabeeth. Tenhle dárek je opravdu krásný.
Moc jí za to děkuji.

Deset věcí, které mám ráda

11. října 2010 v 19:58 | Nazgúl |  Blog
Tak jsem byla také pozvána do této soutěže a velice ráda se do ní zapojuji. Do této malé soutěže mě pozvala Ynka. :-) Já jsem pozvala: Molly2190, Turmawen a Eliizabeeth.
Vím není to deset, ale kdo bude mezi prvními sedmi tak můžou říct, že jsem je pozvala.

Harry Potter

11. října 2010 v 10:03 | Nazgúl |  Srandičky

Omlouvám se, že sem teď moc nepíšu, ale nějak to všechno nestíhám.

Koncert Tarja Turunen- Mike Terrana solo

10. října 2010 v 10:17 | Nazgúl |  Srandičky
Toto je z pátečního koncertu Tarji Turunen.


Ti lidé co tam byli toho natočili víc, ale má to špatnou kvalitu. Můžete si to najít na YouTube.

Tarja-I Feel Immortal

3. října 2010 v 11:10 | Nazgúl |  Hudba



Whenever I wake up
I'm lost and always afraid
It's never the same place
I close my eyes to escape
The walls around me

And I drift away
Inside the silence
Overtakes the Pain
In my dreams

I feel Immortal
I am not scared
No, I am not scared
I feel immortal
When I am there
When I am there

Whenever I wake up
The shards of us cut within
Always the same day
Frozen all in the fringe
I surrender to the sleep
And leave the hurt behind me
There's no more death to fear
In my dreams

I feel Immortal
I am not scared
No, I am not scared
I feel immortal
When I am there
When I am there

So far or right beside me
So close but they can't find me
Slowly, time forgets me
I'm lonely, only dreaming

I feel Immortal
I am not scared
No, I am not scared
I feel immortal
When I am there
When I am there

I feel immortal
and I am not scared




Pokaždé, když se probudím
Jsem ztracená a stále se bojím,
protože to nikdy není stejné místo
Zavírám očí, abych utekla té zdi kolem mě


Odešla jsem
Do hlubokého klidu
Překonávám tu bolest,
Když sním

Cítím se nesmrtelná
Nebojím se
Ne, nebojím se
Když jsem tam
Když jsem tam

Pokaždé, když se probudím
Naše střepy bodají uvnitř
Pokaždé v ten samý den
Vše zmrzne až po okraj
Poddávám se spánku
A všechnu tu bolest zanechávám za sebou
Už se více smrti bát nemusím,
Když sním

Cítím se nesmrtelná
Nebojím se
Ne, nebojím se
Když jsem tam
Když jsem tam

Tak daleko, zároveň však vedle mě
Sou tak blízko, ale nenajdou mě
Sice pomalu, ale časem na mě zapomenou
Jsem sama, jen se svým sněním

Cítím se nesmrtelná
Nebojím se
Ne, nebojím se
Když jsem tam
Když jsem tam

Cítím se nesmrtelná
a nebojím se