Ona si čokoládu teď nedá. Ona si dá maso.

26. srpna 2010 v 14:16 | Nazgúl |  Názgúl
Tak jsem v sobotu přijela za Ringwil a Ynkou s Caddy a Clarett. Když jsme si trochu zvykly, šly jsme se podívat na jejich vesnici, ale podařilo se nám jít na pole, kde byly balíky slámy. Super! Nejdřív jsme šly do tunelu, jelikož nad námi byly koleje a my jsme čekaly jestli pojede vlak a tunel s vlakem se na nás zřítí. Vlak jel, ale bohužel se nezřítil a tak jsme se snažily vyškrábat na balík. No nějak to nešlo. První se tam vyškrábala Ringwil. To už něco znamenalo. Jestli se tam vyškrábala ona, tak my taky. Ještě to nějak nejde. A už jsem se tam dostala. Málem jsem z toho balíku zase slítla, ale udržela jsme se. Pak se tam vyškrábaly i ostatní. Čekaly jsme jestli nepojede nějaký vlak.
Vlak jedé!!! Naše první číslo bylo poze mávat. Podařilo se nám, aby vlak na nás zatroubil! Úspěch. Pak jsme diskutovaly o tom, co budeme dělat. Napadlo nás úsměv Hollywoodské celebrity.
No, co jsme udělaly, tak to už nevím, ale další vlak taky zatroubil. Taky okolo nás jel sedlák Červík, ale naštěstí si nevšiml, jak jsme mu zdemolovaly balík. Když jsme chtěly už jít, zjistily jsme, že by se ten balík brzy rozsypal. Sláma z něho padala a byl celý potrhaný z toho, jak jsme se chtěly chytit. No nic, musely jsme ten balík obrátit.
Když jsme šly domů, zpívaly jsme muzikál a jedly špendlíky a pak nás napadlo, jak se nechat zabít.
Roztáhly jsme se po silnici a chytly jsme se za ruce. Dvě holky šly vždy pozpátku, aby viděly jedoucí auta. Žádné nás nezajelo. Pak nám holky ukázaly dětské hřiště. To jsme se proslavily. Né, že jsem slavné už v železničních dráhách, ale tohle bylo asi ještě horší. Nejdřív jsme se houpaly na houpačkách a lezly na tyče a zkusily jsme i klouzačku, ale byl tam kolotoč. Děsný, příšerný, zabijácký kolotoč.
Zabijáckej kolotoč.
Už na něj nikdy (možná) nepůjdu.


Když jsme na něj vlezly a pomalu se točily, bylo včechno vpořádku, ale my jsme se netočily pomalu. Clarett, když z toho kolotoče vystupovala, spadla do kytek. Ještě několikrát jsme se takhle točily a pak-už nevím čí to byl nápad- jsme po vystoupení zavřely oči a snažily jsme se chodit, ale nešlo to. Spadly jsme a chtěly jsme válet sudy. Bohužel hned naproti byla hospoda a u ní stáli lidi a tak nás viděli, jak jsme rozvalené na lavičkách a já na stole. Asi si mysleli o nás hrozné věci. Třeba, že jsme opilé a zfetované, ale my jsme se pouze točily na kolotoči a kdyby jsme jim to řekly, stejně by nám asi nevěřili. Z nás padala slova třeba: ,, Asi budu zvracet." ,,Je mi zle." ,,Bolí mě hlava." ,,Motá (točí) se mi hlava."
No prostě nám bylo vážně špatně. Ležely jsme tam asi tak pět minut. Když jsme odešly, už jsme chodily celkem normálně. Teda mně se ještě pořád trochu motala hlava, ale došla jsem do jejich domu.


Večer jsme si pustily PÁR PAŘMENŮ. Sice je to kravina a uráží to Pána prstenů, musím přiznat je to legrace.





Neděle:
Než začala mše, hrály jsme naší oblíbenou hru lístečkovanou. Nevím, co jsme tam psaly, ale byla to ohromná legrace. Po mši jsme jely zase zpátky, ale ještě jsme se stavily pro zmrzlinu. Já jsem si dala mango. Nikdy jsem ji neměla a zezačátku mi nechutnala, ale pak jsem si na ni zvykla a je dobrá. Pak jsem se znovu vydaly na balíky slámy a začaly jsme demolovat další. Tentokrát jsme na vlaky řvaly: ,,Nazgúl!! Ajajajajaj!" Jinak nad námi lítaly doopravdy Nazgúlové (letadla). A taky na nás útočily KRABAJNY. A ještě něco jsme na ty vlaky řvaly. Jo ještě jsme na ně křičely:,,Grond!"
Kolem nás projela skupinka cyklistů a dost vyjeveně se na nás dívaly. Rozhodly jsme se, že budeme skákat na ty balíky. Sice to vypadalo, že se asi zabijem, ale nakonec jsme to všichni přežily. Až na ty krvavý škrábance. Skákat z boční strany bylo jednoduché, ale my jsem pak skákaly z té strany, kde nebyl ani ďůlek, prostě nic do čeho zapřít nohu. Znovu jako první tam vylezla Ringwil. Myslely jsme, že tam taky vylezeme, ale tentokrát už jsme tam jen tak nevylezly. Po několika dalších pokusech tam vylezla Clarett a ony pak skákaly na vyšší balík, ale my jsme zůstaly na tom malém. Nakonec jsem asi dvakrát vylezla na ten menší a zkoušela jsem ten větší, ale ten byl na mě opravdu moc velký.
Když nás to přestalo bavit, šly jsme domů. Ještě jsme se stavily v kukuřičém poli a vzaly jsme si pár kukuřic.

Večer jsme se koukaly na Letopisy Narnie: Princ Kaspian.
Jedly jsme lembas, brambůrky a pily čaje.




Pondělí:
Dnes nás holky naučily jednu karetní hru, vr které šlo opravdu o nervy. Taky jsme hrály hru Nervíci a další. Nebo jsme si četly z Hoblita (parodie na Hobita).
Ukázaly nám hru Pán prstenů. Užasný! A potom jsme šly péct lembasy.

Odpoledne jsem jely do Velkého Meziříčí. Prošly jsme spoustu obchůdků. Byly jsme v knihkupectví, v dárečkách, v čajovnách a v dalších obchůdkách. V čajovně jsme si koupily - aspoň já a Clarett - domů čaj jménem Chvíle u krbu. Krásně voní. Caddy si ten čaj taky koupila. Když jsme se vrátily, chtěly jsme oslavit Symfonii, ale Ringwil musela ještě něco umyt v rybníku a tak jsme šly s ní. Pršelo a byla nám zima. Ringwil řekla další skvělou větu:,, Ten rybník kouše."
Když jsme se celé promrzlé vrátily do domu, mohly jsme slavit Symfonii. Zatáhly jsme závěsy, zapálily jsme svíčku a zabalily jsme se do dek. Pustily jsme soundtracky z LotR a pily čaj a jedly lembas. Na počest Denetora jsme si vzaly rajče. Nechtěly jsme být pokecané, ale nějak se nám to podařilo. Tedy aspoň mě se to podařilo a taky se mi podařilo dusit se šlupkou od rajčete.

Večer jsme se koukaly na Piráty z Karibiku: Prokletí Černé Perly.
Ach málem bych zapomněla. Holky mají takový zvyk, že se u oběda koukají na film a tak jsem se koukaly ještě na animovaný fim: Hortn. Takže jsme ten den viděly dva fimy.





Úterý:
Odpoledne jsme zase hrály hry. Jako obvykle. Ringwil řekla, že si můžeme zastřílet z luku, ale hlavní problém byl ten, že jsme neměly terč. Napadlo nás, že můžeme udělat Lurtze, abychom se pomstlily.
Jak jsme se chtěly pomstít, nechtěně jsme se do něj zamilovaly.
A tak jsme se dohodly, že se s ním vyfotíme. Rozmístily jsme se okolo něj a čekaly jsme, než se spustí samospoušť a vyfotí nás. Ale co se nestalo. Do jídelny vešel pán, který něco montoval nahoře a viděl nás, jak tam tak klečíme před Lurtzem a uctíváme ho. Byl z toho dost vyjevený a zíral na nás. No jak bych to napsala... vyjeveně. Nevím, co řekl, jestli vůbec něco řekl, ale raději odešl. Takové trapasy se můžou stát jen nám!
Lurtze jsme vynesly ven a chtěly jsme do něj střílet, ale on z toho omdlel. Tak jsme ho narovnaly a daly před něj krabici, ale co se nestalo! Párkrát jsme do něj střelily a on zase spadl. No jo, začal krvácet. Já jsem málem trefila Clarett a taky jsme málem zastřelily jedno kotě, keré se tam pořád motalo a neuteklo ani, když jsme na něj zařvaly a udělaly škleb. Nechápu. No a chudák Ynka, té se podařilo zlomit oba šípy. První spadl na hrot a zlomil se v půlce a druhý se sice zabodl do Lurtze, ale on to jaksi neunesl a znovu omdlel a tak spadl na ten šíp a samozřejmě ho zlomil. Takže to nebyla chyba Ynky, ale Lurtze. :-D Potom bylo už takové šero, že nám dělalo potíž hledat šípy a tak jsem šly domů. (Jeden šíp byl totiž už slepený, a tak jsme mohly dál střílet, ale on se znovu zlomil.)

Večer jsme se koukaly na Piráty z Karibiku: Truhla mrtvého muže.
A při obědě jsme se koukaly na Madagaskar 2.




Středa:
No co jsme dělaly? Hrály jsme hru Pán prstenů a asi ještě jiné hry, ale koukaly jsme se na různá videa a na bunusy z Pána prstenů. A taky jsme střílely do Lurtze, který v sobě měl asi přes šedesát ran. Daly jsem do Lurtze cihlu aby nepadal. A nepadal! Tak jsme střílely a střílely až jsme málem zastřelily souseda a nějaký lidi, kteří tam pořád chodili sem a tam a Lurtz dostal několik ran do srdce a některé šípy ho prostřelily, ale asi dvakrát spadl. Musely jsme uhýbat autům, která tam jezdila. Někteří lidé na nás koukali jako na cvoky, jiní pobaveně a další soucitně.

Večer jsme se koukaly na Piráty z Karibiku: Na konci světa. A vůbec jsme netušily, co je to dítě vedle Elizabeth na konci. To dítě vypadalo jako holka, ale i jako kluk a nakonec zvítězila holka.
Bylo to tři proti dvěma.
A při obědě jsme se koukaly na Ratatouille.





Čtvrtek:
Dnes jsem hrály jako obvykle nějaké hry a taky jsme střílely. Při obědě jsme se koukaly na Shreka1. Po obědě jsem šly znovu střílet a v tom se to stalo. Po delší době, co jsme střílely, jelo auto a my jsme musely znovu sklidit Lurtze. Já jsem se ohýbala pro cihlu za Lurtze a Clarett držela luk a brala Lurtze společně s Caddy a Ringwil a jak jsme se ohnula a nevšimnula jsme si luku, praštila jsme se o něj. Nechala jsem na místě cihlu. Holky myslely, že jsem dostala do oka šípem. Byla to hrozná bolest. Naštěstí jsem to doslala jen do lícní kosti. Ringwila, Caddy a Clarett nechaly Lurtze na trávě. (chudášek Lurtz, on tam krvácel a byla mu určitě zima a smutno, když tam byl úplně sám.) Ony mě odvedly domů a posadily mě na pohovku. Přinesly mi syrové maso, čokoládu a pití. Trošičku se mi motala hlava, ale jinak jsem byla vpořádku. Maso jsme si dala na oko a tam byly pak kapky krve. Vypila jsme pití a čkokoládu jsme dala na stůl a řekla jsem: ,,Já si teď čokokoládu nedám." a napila jsme se. No a Clarett řekla: ,, Jo ona si dá maso." Já jsem se rozesmála a tak jsem vyprskla pití. Koukali jsme se na Sheka 2.
Po té jsme šly na mši. Jedna holčička se na mě pořád koukala. Měla jsme tam bouli (docela velkou).
Když jsme přišly ze mše, dodívaly jsme se na Sreka 2. A já jsem chtěla ještě pořád střílet a nebrala jsme ohledy na svou bouli a tak jsme střílely a znovu tam byla ta kočka (kotě).

Večer jsme se koukaly na Lovce pokladů.
Při obědě jsme se koukaly na Shreka 1.





Pátek:
Dnes jsem šly na výlet do přírody. Vedla nás Ringwil a omylem zabočila do lesa, ale rychle jsme se vrátily a šly jsme pořád dál a dál po cestě. Povídaly jsme si o různých věcech. Udělaly jsme si piknik u rybníka, kde byli pavouci. Fuj. Zkoušely jsme zkroutit nohy. Málem vyhrála Clarett, ale ona prohlásila, že kdyby narovnala nohy praskly by jí kolena a tak vyhrála Ringwil (podařilo se jí narovnat nohy).

Když jsme se vrátily, dostaly jsme kinder vajíčka. Já jsem nechápala, co budeme dělat, i když Ringwil i Ynka říkaly, že budeme dělat bomby. Vzaly jsme si ty nádobky z kinder vajíček a udělaly jsme bombu. Vybuchovalo to pomaleji, ale aspoň to vybuchlo. Holky tam měly i Coca colu a mentosky a tak jsme i z tohoto udělaly bombu. Bylo to skvělé.

Večer jsme se koukaly na Lovce pokladů 2.
A při obědě jsme se koukaly na Shreka 3.




Sobota:
A je tu den odjezdu. Musím přiznat, že se mi nechtělo odjed, ale co se dalo dělat. Zabalily jsem si věci, ještě jsme si něco zahrály a přišlo loučení. Rozloučily jsme se s Ynkou, Ringwil, Lurtzem (který v sobě má přes sto děr) a ještě jsme se rozloučily s králíčkem Vilíčkem, který byl hodný.
Nastoupily jsme do auta a vyrazily jsme. Mávaly jsme jim dokud je bylo vidět.


Už jsme se proslavily u nás u Ynky a Ringwil a příští rok se snad uvidíme i u Caddy.
Tak se těšte!

.............Budou to záchvaty smíchu a tak dál............................

Musím vám říct, že Lurtz v noci svítil.(jeho oči, zuby, meč a jeho ozdobná ruka na opasku.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Turmawen Turmawen | E-mail | Web | 26. srpna 2010 v 15:10 | Reagovat

tak treba Vileho z HIM :)

2 Turmawen Turmawen | E-mail | Web | 26. srpna 2010 v 15:58 | Reagovat

mas u me ten diplom :)

3 Ynka Ynka | Web | 26. srpna 2010 v 21:17 | Reagovat

:o) moc pěkně jsi to sepsala, hlavně to, že za ty zlomené šípy vlastně nemůžu... ;o)

4 lilliene lilliene | Web | 27. srpna 2010 v 10:24 | Reagovat

nóóóó, gratuluju za ten zničenej balík...

5 Ynka Ynka | Web | 27. srpna 2010 v 16:06 | Reagovat

přesně tak :o)

6 Caddy Caddy | Web | 28. srpna 2010 v 11:33 | Reagovat

Krásný článek :-) Bylo to tam hrozně dobrý :-D

7 Clarett Clarett | Web | 6. září 2010 v 21:09 | Reagovat

[4]: Ale kdež, my to tam zase zakopaly... a radši ten balík převrátily, aby to nebylo vidět. :-D Takže dobrý. :D

8 Fabi Fabi | E-mail | Web | 24. října 2011 v 19:54 | Reagovat

hej tak to je libovýýýýý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama